Nový vzhled od Áji Valentiny!

5. června 2012 v 19:55 | M.B.
Vítězka soutěže o nový design mých výtvarných stránek - Ája Valentina - tu má zaslouženou cenu! Prezentaci sebe a své tvorby zde, na mém blogu a na blogu oficiálním.
Až teď jsem se dozvěděla, že Ája je velmi talentovaná nejen v grafice. Podařilo se jí totiž vydat její vlastní knížku! :) Navíc je i velmi zdatná malířka! Více se o ní a její tvorbě můžete dozvědět z jejích krásných stránek:



O AUTORCE:
Jméno: Valentina Montevecchi
Datum narození: 17.1 1995
E-mail: valentina-montevecchi@seznam.cz
Vzdělání: SOŠ oděvní a SOU Strážnice-obor: Grafický design
Valentina Montevecchi se narodila v roce 1995 v italské Florencii. Do pěti let žila v malém městečku u Florencie, poté se s matkou a mladším bratrem odstěhovala do ČR, vlasti matky. V současnosti studuje na SOŠ oděvní a SOU ve Strážnici, obor grafický design. Mezi její záliby patří psaní, čtení - především dobrodružná a fantasy literatura, malování, zpěv a hudba. V budoucnosti se chce nadále věnovat psaní a studovat na FAMU v Praze.

UKÁZKY UMĚLECKÉ TVORBY:

UKÁZKY Z KNIHY KNIHA SVĚTŮ - UTAJENÝ SVĚT (1. DÍL)
BANDITÉ
(...) Za jedním ze stánků s rybami u mola byli tři muži, kterým se na světle leskly černé masky, ovázané kolem očí. Každý z nich měl v rukou malou dýku. Jorfeovi se zrychlil tep. Sledoval muže a s hrůzou si uvědomil, že se mu tahle situace zjevila už předchozího dne. Pozoroval je strnule, měl pocit, že se chystají zaútočit, a teprve po chvíli si povšiml směru jejich pohledů. Polil jej hněv. Pohledy banditů mířily přímo ke kapitánu de Loirovi, který od mužů nebyl daleko. Mladík se bez váhání vydal na cestu k veliteli a každým krokem zrychloval. Co se to děje?! "Kapitáne, pozor!" Jorfeus se zmohl jen na toto krátké zavolání. Ve stejný okamžik se zahalení muži jako na povel vyřítili ze své skrýše se smrtícími zbraněmi v rukou. Mladík nyní již běžel. Za běhu tasil kord a řítil se ke kapitánovi z opačné strany než muži. Kapitán, který si jej všiml teprve nyní, se na
něj zkoumavě podíval. "Pozor, kapitáne!" varoval jej opět mladík. Když si ostatní lidé všimli banditů, rozutekli se. Teprve při pohledu na prchající dav se kapitán otočil ke stánku, ale když spatřil muže, nohy mu zkameněly. V okamžiku, kdy jeden z banditů pozvedl svou zbraň ke smrtelnému útoku, přiřítil se Jorfeus a kapitána bez meškání odstrčil stranou, kde se
šokovaný svalil do kupky sena. (...)

TÍSEŇ
(...) V kuchyni panovalo ponuré ticho. Od doby, kdy Mickey rozdal talíře, nikdo nepromluvil. Každý jedl potichu a uvažoval a snad by to tak zůstalo celý večer, kdyby se náhle místností neozvala dutá rána. Mickey, Jack a Jerry sebou leknutím škubli.
"To budeme jen tak sedět a nic nedělat?!" ránu způsobil John, který dlaní práskl do stolu.
"A co chceš dělat?" zeptal se Jerry.
"Musíme pomoc! Už jsou to čtyři dny! Nemůžeme ho nechat zemřít!"
"Jestli sis nevšiml," přerušil ho rázně Jack. "Nivla mu pomáhá jak může! My uděláme nejlíp, když se postaráme o své a léčení necháme na Nivlovi, který ví, co dělá! A překvapuje mě, že zrovna ty máš o Jorfea takový strach!"
"Věci se mění!" odsekl John a hleděl vzpurně příteli do očí. (...)
"Nechte toho!" přerušil hádku Jerry, když začala nabírat na vrcholu.
"Má pravdu! Chcete se pozabíjet?" přidal se k plavčíkovi Mickey a s utahaným pohledem se otočil k příteli. "(...) Jack má pravdu. Jorfeovi nejlíp pomůžeme, když se postaráme o svou práci. Léčení nech na Nivlovi. (...)"
Opět bylo ticho. John nasupeně hleděl na dřevěný suk stolu. Po chvíli, jako zasažen bleskem vystřelil ke dveřím. Ještě se s pohledem plným vzteku a smutku ohlédl na přátele.
"Dělejte si co chcete, ale já nechci jen sedět na zadku a dívat se jak umírá!" Po těch slovech s prásknutím dveří odešel. (...)

ODHODLÁNÍ A STRACH
(...) Vítr si pohrával s vlasy a košilemi důstojníků, kteří stáli jako sochy a nevěřícně zírali na mladíka.
"Ale..."
"Ale co?!" skočil Kilombrigovi do řeči Jorfeus.
"Proč bojovat, pane?!"
"Protože je to jediná šance, jak se z toho dostat živý!" prohlásil rozhodně mladík. "Navíc jsme všichni tušili, že ten čas přijde, otázka byla pouze kdy! A nyní nadešel!"
"Ale nastal příliš brzy!" podotkl Rassi.
"Brzy?" Jorfeus nevěřícně kroutil hlavou a vztekle se ušklíbl.
"Vy si snad myslíte, že kdyby k boji došlo za tři hodiny, že by v tom byl rozdíl?"
"Jen se domnívám, že bychom byli na útok připraveni, pane!" stál si za svým tvrdošíjně Rassi.
"Připraveni?" Jorfeus nechápal zabedněnost důstojníků a v očích mu plály ohnivé jiskry. "Vše by bylo horší! Získali bychom náskok, který by oni poté v rekordním čase smazali! Hráli by si s námi jako kočka s myší. Opravdu si stále myslíte, že bychom byli připraveni?" Důstojníci mlčeli. "Dobrá! Na řeči není čas! Každá minuta je drahá!" prohlásil Jorfeus, a aniž by čekal na reakci důstojníků, přešel k zábradlí kapitánského můstku a pohlédl na palubu.
Zatímco se dohadovali, po palubě se roznesla zpráva o situaci a námořníci se mezi sebou přeřvávali, avšak když spatřili důstojníka, jenž se k nim otočil, vmžiku utichli.
"Pánové, (...) jak jste se zajisté přesvědčili, začínají nás dohánět!"
(...) "Co tedy, důstojníku, radíte?"
"Jediná věc, která nás může zachránit, je boj!" (...)
"Ale vypadá to, že jich bude značná přesila!" ozvalo se odněkud z paluby.
"Asi ano," souhlasil důstojník, "ale jestli chceme přežít, musíme se jim postavit. Proto bude naší výhodou je překvapit!"
"Co přesně myslíte tím překvapit je?" ozval se nějaký muž po krátkém tichu.
"Na vysvětlování není čas! Když všichni přiloží ruku k dílu, pak se nám to zajisté povede!" Jorfeus čekal protesty, ale žádné se neozvaly. "Všichni na svá místa! Vytáhněte děla! Dicston, Klitmontt, Stawquin a Vascott! (...) "Budu vás potřebovat na velitelském můstku! Rychle! " (...)

DOHODA
Jorfeus vzdorovitě hleděl kapitánu Zaustu do tváře a cítil chladnou čepel na svém hrdle. Stáli naproti sobě bez hnutí.
Kapitán držel kord v napřažené ruce a mladík zlostí svíral ruce v pěst. (...)
"No tak, pane McBlacku!" ozval se tlumený Bigssův hlas. "Vy přece víte, že vás klidně na místě podřežu. Ale nač to krveprolití, když si můžete zachránit život?"
"Už jsem říkal, že nevím, o čem mluvíte!" rozohnil se mladík.
"Nemusíte tak křičet. Tady vám to nepomůže!" Kapitán okamžik čekal na důstojníkovu odpověď, ale když se nedostavila,
pokračoval: "Co byste, pane McBlacku, říkal na to, že bychom uzavřeli dohodu?"
"Dohodu?" ujišťoval se podezřívavě.
"Přesně tak," potvrdil kapitán a trochu odtáhl kord od mladíkova krku. "Nazvěme to dohodou příběhů! Já vám řeknu příběh jedné rodiny a vy my na oplátku povíte o té knize."
"Jakou rodinu máte na mysli?" zeptal se mladík a dělal, že ostatní podmínky neslyšel.
"Takže zvědavost působí!" zvolal kapitán radostně. "Dobrá tedy!" S tím se nadechl a začal: "Kdysi žila v zapadlém městě
na řece Rejer jedna rodina. To město se jmenovalo Wahal." Mladík nechápavě naslouchal. "Byl to zapadákov. Ale přesto
v tomto městě stál na náměstí dům a v něm bydlela ta rodina. Byla to rodina Steewena McBlacka." V Jorfeovi hrklo. "Rodina byla tříčlenná, ale rozšiřovala se zpráva, že se rodina rozroste o další krk. Po devíti měsících se ze žvástů stala skutečnost. Narodil se kluk, kterého pojmenovali Jorfeus." Mladíkovi ztvrdly rysy. "Ano, neobvyklé jméno. Proč jej nepojmenovali třeba Ignác, Edward nebo Orfeus? Nicméně hlava rodiny žila dvojím životem." Jorfeus byl zlostí bez sebe.
"Co tím myslíte, že můj otec vedl dvojí život?" zeptal se ostře.
"Pochopil jste," zasmál se pirát. "Věděl jsem, že vám to nikdy neřekl! Dobrá tedy: váš otec, pane McBlacku, byl obyčejný, (...)
 


Komentáře

1 NikaRoovy NikaRoovy | Web | 5. června 2012 v 20:00 | Reagovat

Je moc nádherný!

2 Lithianne Lithianne | 5. června 2012 v 20:27 | Reagovat

Líbí se mi barvy, na první pohled vypadá profesionálně. :) Tenhleten vyhrál na celé čáře.

3 Salamadra Salamadra | 7. června 2012 v 14:58 | Reagovat

nádherný ale musím říct že se mi hrozně líbil Awrixel na téhle stránce takže nevím.

4 Amanda Amanda | 7. června 2012 v 18:50 | Reagovat

Moooc krásné

5 mmm mmm | 25. června 2012 v 15:17 | Reagovat

Vážně povedený super.

6 miluju-domaci-zvirata miluju-domaci-zvirata | 4. září 2012 v 20:08 | Reagovat

tvoje knihy jsou nádherné jsou plné dobrodružství

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.